Kamaz 4911 Extreme 2004 (Vimos Publishing)

Vimos Publishing přišel na trh s vítězným dakarským kamionem pro rok 2004 pod pořadovým číslem 8. Kamaz 4911 Extreme je určet výhradně zkušeným modelářům. Jedná o nejvyšší stupeň obtížnosti - tedy 5/5 a obsahuje 251 číslovaných dílů. Dohromady je dílů přes 520. Jedná se o typický Vimosovský model, který ozdobí profilované boky pneumatik, odklápěcí kabina, komplikovaný ochranný rám kabiny z hniníkového drátu a propracovaný motor, podvozek a sací trakt. Model je standardně zpracován v měřítku 1:32 a obsahuje 6 listů A4 vystřihovánky + jeden list návodu + dvoustránku návodové kresby. Tři listy s díly jsou kvalitně vytištěny na barevné laserové tiskárně a zbylé tři listy jsou bohužel velmi nekvalitně černobíle.

Prvním počinem je motor. Hned na prvním dílu se objevuje špatné označení (prohozená čerchovaná čárou s čárou rovnou s trojúhelníčkem). Dále víčka 19, 20 jsou uvedeny ve špatném počtu a návodná kresba ukazuje na spodní víčko, které není z čeho postavit a není ani označeno na dílu 1. Držáky motoru 28 a 29 jsou také spletené. Nesedí s návodnou kresbou, a tak není možné umístit držák s výřezem k zadní části motoru, protože plný držák neumístíme dopředu kvůli klínovému řemenu. Neseděly by ani velikosti plošek, proto v tomto případě ignorujte návodnou kresbu a řiďte se dle velikosti plošek.. Dále tu máme navíc 2 válečky číslo 24. Při jejich umísťování se řiďte návodnou kresbou. Chybička v návodu, kde je uvedeno, že převodovka se skládá z dílů 28, 39 a 40. Správně je to 38, 39, 40. Nyní bych zmínil kvalitu papíru. Tisk je velmi špatný a místy odpadává (loupe se) a to hlavně při kontaktu s vodou. Proto je velmi na pováženou slinění při zakrucování válečků a jiných dílů, a také opatrná práce při retušování, které není zas až tak nutné, díky tečkovanému tisku. Jinak je motor zpracován velmi hezky a členitě.

Při sestavování rámu opět dbejte maximální přesnosti. Na prvním snímku jsem přiložil rám k pravítku, takže si můžete udělat představu o jeho rozměrech. Rám tvoří díly tištěné na laserové tiskárně a vypadá tak o poznání lépe. Naproti tomu se trošku hůře retušuje a je třeba dbát opatrnosti, protože při kontaktu s vodou (např. zpocené ruce) bude barvit. Při retušování rámu zkuste raději nanášet trošku tmavší odstín modré, než světlejší a to kvůli jeho celkové tmavosti, aby hrany rámu "nesvítily". Piplačkou jsou držáky listových per s ne úplně jednoduchým profilem, které si můžete prohlédnout na třetím obrázku. Jiří Vintr je mohl zjednodušit, ale takto vypadají opravdu hezky.

Na těchto fotografiích jsou hotová listová pera a zadní náprava včetně tlumičů a stabilizátorů. Díly 56 a 57 mají špatné značení ohýbání. Celek 54 + 55 + 56 + 57 nesedí cca o 1mm --> "bočnice nutno zkrátit. Část listových per se musí doretušovat (část bílé plošky pro umístění na díly 49). Držáky stabilizátorů mají jiné číslo v archu a jiné číslo v návodu. Pozor - zadní a přední tlumiče nemají stejnou délku! Opět je to špatně značené. Zadní tlumiče 71 jsou ve skutečnosti o 3mm delší, než jak jsou předkresleny v návodu. Tlumiče jsou dělané ze špejlí, takže není problém je prodloužit. Díl 72 je vynechaný (kompletně).

I když je výčet chyb opravdu dlouhý, je náprava slepitelná - jak vidíte na obrázcích. Díly ze špejlí jsou nabarveny černým lihovým fixem. V návodu není definována barva jednotlivých dílů ze špejlí.

Přední náprava je výborně konstrukčně řešena a je velmi pevná. Trošku zmatek může nastat tehdy, pokud nevíte, které díly jsou ve směru jízdy a které na opačnou stranu, takže si to raději zapište, pokud nemáte dobrou paměť. Ve vystřihovánce ovšem chybí zarážky (díl 95), a tak táhlo z drátku je nazajištěné. Osazení motoru do rámu sice není v návodu napsáno, ale logicky - pokud tak neučiníte, tak nemůžete nasadit kardany. Takže je pro to právě teď vhodný čas. Tímto je rám s nápravami hotov.

Na prvních dvou obrázcích je hlavní díl nástavby, ve kterém jsou dvě žebra. Žebra jsem kvůli pevnosti raději podlepil. Na třetím až pátém obrázku je již nástavba osazená a přilepená na rámu. Navíc jsou přidány palivové nádrže a boxy, dále zadní plech, světla, SPZka a část zadních blatníků. Hlavní díl nástavby je nutné pečlivě natvarovat, což se mi bohužel nepovedlo úplně na jedničku. Proto vám doporučuji nespěchat a ohýbat velmi pomalu a trpělivě. Zadní štít na na nástavbě mi úplně přesně nesedl, ale to může být moje chyba. Navíc není problém ho osadit na tupo k zadní části "skříně" - tedy nelepit ho přesně na chlopně. Je ovšem vhodné lepit chlopně čistě, alespoň mezi předposledním a posledním žebrem, protože otvory větrání na bocích nástavby je vidět dovnitř. Díl 115 nesedí s dílem 109, což jsou části okolo blatníků. Dále jsem přesně nepochopil zakončení popruhů 117 a umístění pásek 124. U blatníků je hlavní nedostatek v tom, že nejsou příliš zachyceny v návodné kresbě, a tak není ani problém je slepit, ale uvědomit si, který díl kam a jak patří. (To, že by další návodná kresba přispěla k přehlednosti zmínil i Blekota, který má již Kamaz hotový). Zadní světla na nástavbě doporučuji také podlepit, aby vynikly. Zadní plech je také možné proděrovat (černé tečky). Dá to ovšem dost práce a je nutná velká opatrnost, protože díry jsou hodně těsně vedle sebe. Pokud se do toho pustíte, měli byste také udělat přední plech pod kapotou, abyste neměli jeden plech magoristický a druhý "obyčejný". Na šestém snímku jsou bočnice nástavby s blatníky v rozpracovaném stavu. U dílů 135 a 136 je prohozeno značení L a P. Vrchní části blatníků jsou o něco kratší, takže je vhodné je doretušovat (i když pravděpodobně tyto části nebudou po dokončení modelu vidět.

Celá nástavba je tedy bez problémů slepitelná, ovšem až na chybu v dílech 115 vs. 109, kde se to neobejde bez zásahu. Problém jsem vyřešil zkrácením dílů 115 asi o milimetr v jeho nejširší části u chlopně a samotnou chlopeň jsem vystřihl částečně z tohoto posunu a z části z chlopně původní. Tím byl problém vyřešen.

Další věcí jsou potrubí, chladiče a sání okolo nástavby. Detailů v prostoru za kabinou je skutečně mnoho a dávají modelu na propracovanosti. I zde se ovšem vyskytují drobné chyby a nedostatky ve značení. Většina potrubí je vytvořena za pomocí hliníkového drátu. V mém případě byl použit drát o průměru 2mm a byl nabarven černým lihovým fixem, který dodal krásný lesk.

Základ kabiny je hotový. Kabina je prakticky bezproblémová, stejně jako kola a celý zbytek vozu. Prekérkou je spojovací drát, který drží kabinu při jejím odklápění. Dostat ho na správné místo a následně zadělat tak, aby nevypadl, byla pro mě hrůza. Snad se vám to bude dařit lépe. Ochranný rám kabiny je kapitola sama pro sebe. Nejlepší je hliníkový drát, který jde ovšem špatně lepit k sobě. Možná by stálo za to investovat do kvalitnějšího vteřinového lepidla, což jsem já neudělal (na obrázku je rám rozpracovaný). Kola jsou vcelku jednoduchá a velmi přesně nakreslená. Vychytávkou je lepení "poklic" na tupo. Poznamenal jsem si pár chybiček: Díl 177 je ve skutečnosti díl 237! Díly 183 jsou ve skutečnosti díly 239! Díly 238 zalepte před osazením blatníků (v návodu to není). Světla v předním nárazníku také nejsou napsaná v návodu, tak je nevynechejte jako já :o) Deflektory na kabině jsou obráceně, blinkr musí být ve spodní části deflektoru.

Lahůdkou je děrovaný ochranný plech, který jsem "vytunil" :o) Máte ho nad tímto textem na obrázku. Ale teď už fotogalerie hotového modelu. Fotky nejsou moc povedené, navíc blesk vytáhl z některých hran jinak docela dobrou retuš. Ochranný rám má tmavší barvu, než jakou by ve skutečnosti měl mít. Jinak je to ale skvost v mé sbírce. A jak se Kamaz líbí vám?